451 stupňů farenheit - Ray Bradbury

https://rezka.ag/films/drama/8533-451-po-farengeytu-1966.html

Autor: Ray Bradbury

Překlad: do češtiny přeložila Jarmila Emmerová a Josef Škvorecký

1. rok vydání: jako krátká povídka v časopise Galaxy Science Fiction (1951), jako román 1953, v češtině 1957

Literární forma: próza

Literární druh: epika

Literární žánr: antiutopický román

Doba děje: budoucnost (blíže neurčeno)

Místo děje: nejspíše USA, přesné město není zmíněno, ale jako okolní města se zmiňují Los Angeles, Seattle, St. Louis ad.

Kompozice:

• Chronologická

• Retrospektivní prvky, když Montag vzpomíná na první setkání s Faberem

• Kniha je rozdělena na tři části (Ohniště a salamandr, Síto a písek, Plamen plá)

Vyprávěcí postupy:

• Přímá řeč

Téma díla: moc masových médií a konzumní společnosti, důležitost knih, pálení knih, (totalitní režim)

Motivy: oheň, masová média, konzumní společnost, knihy, válka, statečnost/odvaha vystoupit z davu, technický pokrok, svobodné myšlení, (kritické uvažování)

Hlavní myšlenka: úpadek individualit a myšlení kvůli přetechnizované společnosti a moc médií

Vypravěč: er-forma

Postavy:

• Guy Montag – hlavní hrdina, požárník, který ale nehasí požáry a místo toho je zakládá, aby spálil knihy (pouze na začátku příběhu), po setkání s Clarissou začíná více „přemýšlet“, ztrácí se ve svých myšlenkách a stává se z něj odpůrce režimu, nechápe a lituje lidi „vymyté režimem a masmédii, bojí se, aby nesklouzl a zase se nestal jedním z nich

statečný, horlivý, netrpělivý

• Clarissa McClellanová – svobodomyslná dívka nesouhlasící se společenským řádem, společností proto považována za blázna, zásadně ovlivní Montagovo uvažování a náhled na věci, které dříve nepovažoval za důležité

• Mildred „Millie“ Montagová – manželka Montaga, plně ovlivněná masmédii a názory doby, povrchní a prázdná, náplň a radost jejího života tvoří převážně telestěna (obzvlášť pořad Rodinka)

• Kapitán Beatty – velitel oddílu požárníků, chytrý a charismatický, umí manipulovat s lidmi, přesvědčený o špatnosti knih (podle něj zasévají smutek a nepokoj do šťastné společnosti)

• Faber – bývalý profesor angličtiny na filosofické fakultě, nesouhlasí s režimem ale až do chvíle, kdy potká rozpolceného Montaga najde odvahu konat

• Stoneman a Black – požárníci, kolegové Montaga

• Anna Bowlová a Clara Phelpsová – kamarádky Mildred Montagové, stejné jako Mildred (=typické produkty konzumní společnosti)

• Granger, Fred Clement, dr. Simmons, profesor West, Padover – skupina bývalých vysokoškolských profesorů, které Montag potká při svém útěku v lese, jako své poslání vnímají zapamatování si knih, aby je až budou lidé připraveni mohli předat a znovu napsat

Jazykové prostředky:

• Spisovný jazyk

• Prvky science fiction –

• 451 °F je teplota, při níž hoří papír (požárníci mají ve znaku číslo 451)

• Motiv salamandra se objevuje ve věcech spjatých s požárníky (hasičská auta, zapalovače, hadice, uniformy, …)

• Úvahové pasáže – Montagovy monology, rozhovory s Clarissou

Typy promluv:

• Dialogy

• monology – monolog Beattyho o historii požárníků, úvahové pasáže Montaga

Tropy a figury:

• metafory, metonymie, hyperbola („Když někdo umře za pět minut už se veze…“), personifikace

Ray Bradbury:

• nar. ve st. Illinois

• díky své švédské matce seznámen s evropskou kulturou a mytologií

• mezi jeho dávné předky patřila jedna žena upálena jako čarodějnice

• jeho dědeček i pradědeček byli vydavateli novin

• ve 3 letech se na jednom kouzelnickém představení rozhodl stát se spisovatelem (také ho lákalo kouzlení)

• absolvoval středoškolské vzdělání, pak vystřídal řadu zaměstnání (např. byl kamelotem)

• mnoho času trávil v místní knihovně, kde se vzdělával jako samouk

• jeho citát:

  • „Knihovny mě vychovaly. Nevěřím na vysoké školy a univerzity. Dokončil jsem střední školu v době krize, neměli jsme peníze. Nemohl jsem jít na vysokou, a tak jsem chodil do knihovny tři dny v týdnu po dobu deseti let.“

• rád četl díla Wellse, Verna a dalších

• rodina pobývala i jinde kvůli práci otce, od jeho 13 let nakonec trvale v Los Angeles (zde studium stř. školy i psaní v knihovně)

• publikoval v různých sci-fi magazínech, vydával takový časopis i sám (říkalo se jim fantaziny)

• po 2. svět. válce se oženil a pak žil celý život se svou ženou, dcerami

• a smečkou koček

• celý život odmítal počítač i řidičský průkaz: stačil mu psací stroj a telefon

Kontext autorovy tvorby:

• sci-fi romány, povídky, básně, eseje, později v kariéře i detektivní romány

• bývá označován za tvůrce sci-fi, sám sebe tak zcela neškatulkoval

• jeho pojetí sci-fi je soft sci-fi, někdy je označován za magického básníka

• sci-fi (bohatý poetický jazyk)

• neoslavuje pokrok techniky a lidstva: varuje před rychlejším vývojem technologií oproti mravnímu rozvoji (etické otázky)

• varuje také před nukleární válkou

Marťanská kronika (1950)

• tento soubor povídek značný úspěch

• ihned se stává spisovatelem

• této knize mluví jako o fantazii, tedy o vymyšleném světě („to by se nemohlo stát“)

• odehrává se v budoucnosti: ve 3. tisíciletí

• vědecký pokrok předběhl morální vývoj lidstva: zač. v r. 1999 objevitelskými výpravami na Mars

• pozemšťané kolonizují Mars a zároveň ničí vyspělou civilizaci Marsu (analogie s kolonizováním Ameriky), např. pozemskou infekcí

• na Mars nakonec pozemšťané přesidlují po zničení své planety atomovou válkou

Volná trilogie odehrávající se v Zeleném městě – Pampeliškové víno, Tudy přijde něco zlého, Sbohem léto – z části autobiografické, dětství malého chlapce uprostřed amerického Středozápadu

Historický kontext:

• (Většina uvedena v doslovu Podobenství podle Montaga…)

• 2. světová válka – nejkrvavější válečný konflikt v dějinách → ovlivnění společenského, politického i uměleckého vývoje 2. poloviny 20. století

• snaha zabránit dalším válečným konfliktům (vznik OSN)

• rozdělení světa na dva póly, studená válka (1949)

• expanze moderních technologií, kosmonautiky, jaderného výzkumu

• 60. léta – hippies

• další válečné konflikty (Vietnamská, Korejská válka, Karibská krize,…)

• postupné „zmenšování“ světa díky komunikačním technologiím (hlavně od 90. let)

• globální problémy konce 20. století zasahující do dnešní doby – civilizační choroby, AIDS, populační exploze v zemích 3. světa, mezinárodní terorismus

Literární kontext:

Vědecko-fantastická literatura (science fiction)

• tato literatura čerpá z poznatků vědy a techniky, většinou vykresluje poměry v budoucnosti, a to i dosti vzdálené, – snaží se upozornit na nebezpečí přetechnizování společnosti, i když technický a vědecký pokrok nechce zastavit, na odlidštění civilizace i jednotlivců, někdy varování před zničením Země, např. nukleární válkou

• Dělení sci-fi:

  • hard sci-fi: nejbližší původnímu pojetí sci-fi, drží se tedy vědeckého nebo pseudovědeckého podkladu

  • soft sci-fi: zabývá se filozofickými a sociálními otázkami

  • space opera: vesmírné dobrodružné příběhy (např. Star Trek)

  • kyberpunk: zaměřuje se na symbiózu člověka s moderní technikou, zejm. počítačovou

• Isaak Asimov

  • Já, robot – soubor 9 povídek, forma rozhovoru novináře s robopsycholožkou, formuluje 3 zákony robotiky

    1. Robot nesmí ublížit člověku nebo svou nečinností dopustit, aby bylo člověku ublíženo.

    2. Robot musí poslechnout člověka kromě případů, kdy je to v rozporu s prvním zákonem.

    3. Robot se musí chránit před poškozením kromě případů, kdy je to v rozporu s prvním nebo druhým zákonem.

• Arthur Charles Clarke

  • 2001: Vesmírná odysea

  • 2010: Druhá vesmírná odysea

  • 2061: Třetí vesmírná odysea

  • 3001: Poslední vesmírná odysea

• Douglas Adams

  • Stopařův průvodce Galaxií

Antiutopie

• George Orwell – 1984, Farma zvířat

Fantasy

• J.K. Rowling – Harry Potter

• John Ronald Reuel Tolkien – Pán prstenů

• Terry Pratchett – Soudné sestry

Rusko

• Boris Pasternak – Doktor Živago

• Alexandr Solženicyn – Jeden den Ivana Děnisoviče

Magický realismus

• Gabriel Garcia Marquez – Sto roků samoty, Láska za časů cholery

Česká literatura

• Samizdatová literatura

  • Bohumil Hrabal – Obsluhoval jsem anglického krále, Ostře sledované vlaky

  • Milan Kundera – Žert, Nesmrtelnost

  • Josef Škvorecký – Zbabělci, Prima sezóna

Děj:

Příběh se odehrává v budoucnosti, kde jsou zakázány knihy. Společnost je ovlivňována skrze média a celý systém se snaží být co nejabstraktnější, aby nebyl nikdo uražen (žádná menšina) a všichni byli šťastní. Lidé se ovšem starají jen o vlastní požitek, nedívají se po okolí a přestávají sami přemýšlet.

Hlavním hrdinou je Guy Montag, jeden z požárníků, kteří mají za úkol pálit zakázané knihy. Montag žije stejný prázdný život jako všichni ostatní až do doby, kdy potká mladou šestnáctiletou dívku Clarissu, která pochází z rodiny „podivínů“, kteří nezapomněli na minulost a jak dříve věci ve společnosti fungovali. Montaga zásadně ovlivní její způsob uvažování a začne si klást mimo jiné otázku, co se asi v knihách píše. Čtyři dny po Clarissině smrti (byla zajeta automobilem), Guy ukradne jednu knihu při výjezdu, schová ji pod polštářem a ohlásí, že je nemocný. Jeho velitel si vše domyslí, přijde k němu do domu a vypoví mu historii požárníků. Snaží se přitom Montaga přesvědčit, že knihy jsou jen zlo a přinášejí nestabilitu do systému, kde jsou všichni šťastní. Ujistí Montaga, že jednou ve své kariéře zapochybuje každý požárník, ale vše jednoduše spraví, pokud do dne ukradenou knihu přinese na stanici a spálí. Po jeho odchodu, ale Guy ukáže své ženě Mildred celou hromadu knih ukrytých ve ventilátoru, a i přes její nesouhlas ji přesvědčí, aby se na všechny s ním alespoň podívala.

Poté se Montag vypraví za bývalým profesorem angličtiny Faberem, kterého kdysi potkal v parku. Společně se rozhodnout, že chtějí bojovat za změnu. Montag poté jde na stanici s malou vysílačkou v uchu, přes kterou mu Faber radí a odposlouchává. Na stanici Montag spálí jednu knihu a chvíli to vypadá, že kapitána Beattyho přesvědčil. Ovšem za nedlouho přijde rozkaz k dalšímu výjezdu, který požárníky zavede až k Montagovu domu. Mildred ujíždí v taxíku a jediné, co ji trápí je ztráta její Rodinky z telestěny. Montag je donucen kapitánem spálit svůj vlastní dům společně s ukradenýmmi knihami. Poté, co kapitán objeví malou vysílačku u Montaga a vyhrožuje, že vypátrá a zavře Fabera se Montag rozzuří a kapitána zabije plamenometem. Dává se na útěk před mechanickým Ohařem k řece. Cestou se ještě zastaví u Fabera, který mu poradí kam jít a domluví si místo setkání za čtrnáct dní v jiném městě.

Montag jen o vlásek unikne dopadení a nechává se unést řekou až k lesu, kde narazí na skupinu postarších vysokoškolských profesorů. Přizvou Montaga mezi sebe a sdělí mu, že jejich poslání je zapamatovat si knihy, aby je až budou lidé připraveni mohli znovu obnovit a předat lidem. Následuje letecký útok na město, které je kompletně zničeno. Skupina se do města vydává mu pomoci svými vědomostmi a s prvním cílem postavit továrnu na zrcadla.

Adaptace a zajímavosti:

• Filmové adaptace: (1966) 451° Fahrenheita, britský film, režie François Truffaut, v hlavních rolích Oskar Werner, Julie Christie. (2018) 451 stupňů Fahrenheita, americký film, režie Ramin Bahrani, v hlavních rolích Michael B. Jordan, Michael Shannon.

• Vznikly také divadelní a rozhlasové adaptace

• Lidé považují za hlavní Bradburyho inspiraci knihy od Orwella či od Huxleyho. Sám autor ovšem uvádí, že „skutečným otcem, matkou a šíleným bratrem mých 451 stupňů Fahrenheita je Koestlerova Tma o polednách“.