image 22.png

514

  • zasazení výňatku do kontextu díla: začátek knihy – 1. a začátek 2. kapitoly – Kemmerich pomalu umírá v bolestech, ovšem jeho kamarád Müller se spíše zajímá o jeho kvalitní boty (Kemmerich podstoupil amputaci nohy, potřebovat už je tedy nebude) – jsou vyrobené z kůže a sahají až pod kolena, autor tím zobrazuje skutečnost, že válka odbourává emocionální stránku mladíků a dělá z nich jakési bytosti, které se musí řídit svými instinkty, aby přežily

  • téma: popis válečného života mladíků, kteří se do války vydali rovnou ze školních lavic, hrůz války, psychickém i fyzickém dopadu na lidi a tehdejší doby, naturalistický popis válečné reality

  • motiv: přátelství, smrt, bolest, utrpení

  • časoprostor: období 1. světové války; západní frotna – Francie a Německo

  • kompoziční výstavba: chronologická (občas prvky retrospektivy); 12 kapitol

  • literární druh a žánr: druh – epika; žánr - román

  • vypravěč/lyrický subjekt: hl.postava (Paul Baümer)

  • vyprávěcí způsoby: ich-forma, v úplném závěru po smrti hl. Postavy er-forma

  • typy promluv: přímá řeč, monology i dialogy

  • veršová výstavba: -

postavy:

  • Paul Baumer (vypravěč)

Narukoval s kamarády z gymnázia dobrovolně do armády; během války dostal dovolenou – nedokázal se začlenit do společnosti.

  • Albert Kropp

Kamarád Paula, je odvezen do kláštera, amputují mu nohu a on vzdává boj o život.

  • Katcza

Hlavou skupiny, naučí Paula jak se o sebe starat, umírá.

  • Kantorek

Třídní učitel chlapců na gymnáziu, nabádal chlapce do vstupu do armády, sám skončil u útvaru, Paul ho vinil ze smrti kamarádů.

  • Himmelstoss

Velitel výcviku, šikanoval chlapce, později se dostal do války a ta ho změnila.

jazykové prostředky a jejich funkce ve výňatku:

  • spisovný jazyk odpovídající té době

  • dialogy

  • bohatá slovní zásoba

  • v knize se velmi zřídka vyskytují vulgarismy - dodávají na autentičnosti prostředí

Literárněhistorický kontext

  • kontext autorovy tvorby:

  • naturalistická tvorba – popis nezkreslené reality

  • časté opakování motivů

  • tvořil zejména díla s protiválečnou tématikou

  • romány spojeny s 1. světovou válkouNa západní frontě klid, Cesta zpátky,

Tři kamarádi

  • romány spojeny s 2. světovou válkouVítězný oblouk, Jiskra života

  • literární/obecně kulturní kontext:

  • světová meziválečná próza

  • základním směrem je realismus

  • znaky literatury:

  • uvolnění dějové linie

  • úvahy a popisy

  • hra s jazykem

  • využití deníků, dopisů, dokumentů (vliv 1. světové války)

  • romány (nově román řeka, pásmo, kronika)

  • další autoři např. Romain Rolland, Jaroslav Hašek, Ernest Hemingway

Děj

Děj začíná po vypuknutí 1. světové války, kdy Paul Bäumer společně se spolužáky dobrovolně vstoupí do války díky vlasteneckému kázání Kantorka na jejich gymnáziu. Nadšení a odvaha je však brzy opouští už během výcviku, který je náročný a plný šikanování jejich velitelem Himmelstossem. Velitel dává silně najevo, že má nad mladíky převahu, ale oni mu to nakonec vrátí. Brzy umírá František Kemmerich v otřesných nemocničních podmínkách, Paul je s ním až do konce a utěšuje ho. Po desetinedělním výcviku je jednotka odvelena na západní frontu, kde je čeká obrovské množství hrůz, a všichni poznávají, že válka je docela jiná než si ji představovali. Jsou nuceni zabíjet a přežívat v nelidských podmínkách. Chlapce čeká vše možné od nepřátelského bombardování přes plynové útoky až po krvavé souboje. Jsou v neustálém nebezpečí a Pavlovi kamarádi jeden po druhém umírají. Paul později dostane dovolenou a vrací se domů za rodinou, která na tom není nejlépe. Mají málo jídla a maminka má rakovinu. Paul před rodiči zamlčuje hrůzy války a tvrdí, že to není nic hrozného. Setkává se s mnoha lidmi, kteří chtějí slyšet o hrdinských činech z války. Mladík je jimi znechucen, protože vůbec nevědí, o čem mluví a jaké to ve válce je. Později zjišťuje, že mu jeho pokoj, knihy a věci už vůbec nic neříkají a poznává, že poznamenán válkou už nebude schopen se vrátit ke svému životu. Také navštíví také matku Kemmericha, které řekne o smrti Františka. Ta celá hysterická ho nutí přísahat, že zemřel rychle a bezbolestně - Paul zalže. Po dovolené je povolán do výcvikového tábora, kde hlídá zadržené Rusy. Brzy je vyslán na průzkum terénu, kde je málem dopaden Francouzi. Naštěstí se mu podaří schovat v trychtýři v zemi, kde smrtelně napadne nepřítele a zatím co dlouze umírá, tak u něj musí zůstat ležet, aby ho neodhalili. Svého činu lituje, protože voják byl ve válce ze stejně zbytečného důvodu jako on, ale ví že neměl na vybranou. Později se mu podaří návrat zpět a na vojáka dočista zapomene. Paul a Kropp jsou zraněni a pobývají v katolické nemocnici. Kropp přijde o nohu a chce se zabít, Paul se vrací zpět na frontu. Leer a Müler jsou mrtví, Katczinski je zraněn a následně umírá. Na konci války Paul umírá, právě v den, který je tak tichý, že vrchní velitelství napsalo do zprávy: Na západní frontě klid.

Postavy podrobně

  • Paul Bäumer – hlavní postava, vypravěč. Ve věku 19 let je donucen nastoupit do německé armády a je vyslán na západní frontu, kde zažívá děsivé důsledky války. Předtím byl Paul kreativní, vášnivý a citlivý mladík, jenž s oblibou psával poemy a upřímně miloval svou rodinu. Ovšem válka mění jeho osobnost a pohled na svět. Hrůza a děs, které na něj dennodenně doléhají, ho postupně zbavují citů, lidskosti a tradičních hodnot. Stává se z něj cynik. Cítí, že nemůže nikomu říct o svých citech. Když přichází po nějaké době domů, již si připadá jako cizinec, a uvědomuje si, že udělal chybu. Spolu s postupným umíráním jeho přátel přichází na to, že už po ničem netouží a nemá co ztratit. Válka ho zbavila veškerých snů a nadějí. Po letech války je nakonec Paul Bäumer v říjnu roku 1918 zabit během výjimečně klidného dne. Velitelova zpráva toho data obsahovala pouze jednu větu. Na západní frontě klid. Když Paul umírá, jeho obličej je neobyčejně klidný. Jako by byl rád, že dlouho očekávaný konec jeho života už přišel.

  • Albert Kropp – bývalý spolužák Paula B. Je popsán jako nejchytřejší a nejmenší ze skupiny Paulových spolužáků. Ke konci románu je Kropp raněn a podstupuje amputaci nohy. Albert a Paul se zraněnou rukou a nohou nakonec spolu skončí v katolické nemocnici. Ačkoliv chtěl Kropp původně spáchat sebevraždu, pokud mu bude odejmuta noha, kniha naznačuje, že díky silnému přátelství ji nakonec odkládá. Bäumer je po čase opět odvolán do služby. Bylo to těžké loučení.

  • Heie Westhus – vysoký a silný, povoláním kopáč rašeliny. Díky své velikosti vypadá starší než stejně starý kamarád ze školy Paul Bäumer. Má dobrý smysl pro humor. Později je během bitvy smrtelně zasažen do zad. Když ho pak Himmelstoss odtahuje do bezpečí, Bäumer vidí jeho roztahující a smršťující se plíce.

  • Fredrich Müller – bývalý spolužák Paula B. 18,5letý mladík nastupuje jako dobrovolník do německé armády. Neustále s sebou nosí své staré školní knihy a stále připomíná důležitost vzdělávání se. Dokonce si i pod palbou nepřítele opakuje fyzikální zákony. Zajímá se o dobré boty Kemmrichovy a dědí je, když na začátku románu umírá. Když byl později fatálně zasažen světlicí do břicha, své boty předává Paulu Bäumerovi.

  • Stanisław „Katcza“ Katczyński – Polák, hlava skupiny, nejlepší kamarád Paula B.. Má velmi pozitivní vliv na o 21 let mladšího Paula a jeho kolegy. V civilním životě byl švec. Postava vytváří kontrast mezi světem mladých a starších lidí za války. Zatímco starší lidé měli více rozvinutou osobnost a měli již nějaké profesní zkušenosti, pro Paula a jeho kamarády je „tvorba mrtvol“ první povolání. Katcza je známý pro svou schopnost získat jakékoliv potřebné věci, obzvláště jídlo. Na konci příběhu je zasažen šrapnelem. Paul ho táhne zpět do tábora, přitom je zasažen střepinou do týlu. Okamžitě umírá, aniž by si toho Bäumer všiml. Na tuto skutečnost ho upozorňuje až saniťák v nemocnici. Právě Katczova smrt způsobila, že Paulovi přestalo záležet na tom, zda zemře, či bude žít dál. Již dokázal žít beze strachu ze smrti.

  • Tjaden – největší jedlík skupiny, Paulův mimoškolní kamarád. Před válkou byl Tjaden zámečníkem. Díky krutému výcviku z hloubky duše nesnáší Himmelstosse. Později v knize mu odpouští. Bäumer naráží na to, že ačkoliv sní, na co přijde, tak se mu stále udržuje jeho štíhlá postava. Další osudy Tjadena nejsou známy. Znovu se objeví až v knize Cesta zpátky.

  • Kantorek – tělocvikář Paula, Kroppa, Leera, Müllera a Böhma. Moc nad studenty si vyloženě užívá. Jedná se o silného zastánce války, který celou třídu přiměl, aby narukovala do armády. Paradoxně mezi 20 studenty jediný Joseph Böhm, který mu vzdoruje, umírá první. Kantorek sám je pokrytec. Oháněje se patriotismem do bojů nevstupuje. Později je sám povolán a zažívá během výcviku dril jednoho ze svých bývalých studentů, jenž se nechal inspirovat dřívějšími hodinami tělesné výchovy.

  • Peter Leer – bývalý spolužák Paula B. Jedná se o inteligentního vojáka populárního především mezi ženami. Když on a jeho spolužáci potkávají tři francouzské ženy, dokáže on jako první jednu svést. Leer je nakonec zasažen stejným šrapnelem jako Bertinck. Záhy poté umírá na vykrvácení.

  • Bertinck – velitel Baumerovy skupiny. Jeho muži k němu mají velký respekt a on k nim také. Umírá stejným šrapnelem jako Leer.

  • Franz Kemmerich – bývalý spolužák Paula B., 19letý mladík, jenž umírá na začátku románu. Je střelen do nohy, kterou mu následně musejí amputovat. Nakonec umírá. Jeho boty dědí Müller.

  • Josef Hamacher – pacient v katolické nemocnici spolu s Albertem Kroppem a Paulem Baumerem. Má potvrzení, že má zranění hlavy, což mu umožňuje dělat, co si zamane.

  • Detering – sedlák, škrt, myslí na svou usedlost a svou ženu. Nechápe, proč používají koně na frontě. Ty raněné se snaží ze zákopů zabíjet. Později utíká ke své rodině. Je chycen vojenskou policií, souzen dle stanného práva a poté už o něm nikdo nikdy neslyšel.

  • Himmelstoss – krutý, sadistický a bezohledný velitel družstva při výcviku. Kaprál(Desátník). Před válkou byl pošťákem. Z románu nepřímo vyplývám že Himmelstoss byl v době míru délesloužící voják - poddůstojník, který po 12 letech služby dostal státní zaměstnání u pošty. V době války byl aktivován. Spolubojovník Paula B. Haie Westhus právě o takové kariéře a zabezpečení po válce sní. Později se Himmelstoss dostává na frontu, což dává Bäumerovi a ostatním příležitost k pomstě. Paradoxně je sám zbabělec. Později se s ním usmiřují. Ve válce padl.

Autor:

image 1 14.png

Erich Maria Remarque (1898–1970) byl německý spisovatel, představitel meziválečné generace, která prožila hrůzy první světové války. Jeho díla se vyznačují humanistickým pohledem, kritikou války, totalitních režimů a ztráty životních ideálů moderního člověka. Po nástupu nacismu došlo k zákazu jeho knih a autor emigroval do Švýcarska a později do USA.

Témata a rysy tvorby:

  • Kritika války a jejích dopadů na člověka

  • Ztráta domova, víry v lidství a hodnot

  • Osudy exulantů, uprchlíků a vyhnanců

  • Láska jako únik a jediná jistota v nejistém světě

  • Realistický a citově působivý styl

Významná díla:

  1. Cesta zpátky (Der Weg zurück, 1931) – volné pokračování románu Na západní frontě klid, popisuje návrat vojáků z fronty do civilního života a jejich neschopnost se přizpůsobit míru.

  2. Tři kamarádi (Drei Kameraden, 1936) – příběh tří válečných veteránů, kteří se snaží najít smysl života v poválečném Německu.

  3. Vítězný oblouk (Arc de Triomphe, 1945) – román o německém lékaři v exilu v Paříži před druhou světovou válkou; téma exilu, ztráty domova a naděje.

  4. Čas žít, čas umírat (Zeit zu leben und Zeit zu sterben, 1954) – návrat vojáka z fronty za druhé světové války, tragický pohled na konec války a zničené Německo.

  5. Jiskra života (Der Funke Leben, 1952) – děj z prostředí koncentračního tábora; obraz utrpení, víry a naděje v nelidských podmínkách.

  6. Nebe nezná vyvolených (Der Himmel kennt keine Günstlinge, 1961) – milostný román o automobilovém závodníkovi a dívce umírající na nemoc; motiv pomíjivosti života.

  7. Černý obelisk (Der schwarze Obelisk, 1956) – zobrazuje život v Německu po první světové válce, inflaci a ztrátu hodnot.

Závěr:

Remarque patří k nejvýznamnějším autorům 20. století, jeho díla mají nadčasové humanistické poselství a zobrazují tragédii moderního člověka poznamenaného válkou a vykořeněnost